Základní způsoby namáhání lepených spojů

Bez ohledu na použitý typ spoje je důležité pochopit různé způsoby namáhání, které působí na lepenou sestavu. Lepidla a pásky fungují nejlépe, když je namáhání dvojrozměrné vůči lepidlu a rozptyluje zatížení po celé ploše lepeného spoje. Lepidla a pásky se chovají nejhůře, když je napětí v lepidle jednorozměrné a soustřeďuje zatížení na přední hranu spojovací linie. Mnoho tradičních konstrukcí spojů obsahuje tato jednorozměrná namáhání a může vyžadovat úpravu designu spoj tak, aby byl lepený spoj co nejefektivnější.

		Namáhání v tahu Namáhání, který působí rovnoměrně na celý spoj. Směr tahu je přímý, v rovině a směrem od lepeného spoje. Síla je rozložena po celé ploše linie spoje.
		Smykové namáhání Smykové namáhání je tah směřující napříč lepidlem, který nutí substráty k vzájemnému posouvání. I zde působí síla v rovině a síla je rozložena po celé ploše linie spoje.
		Tlakové namáhání Stejně jako tah je i tlak silou působící na spoj, která je v rovině a přímá. Na rozdíl od tahu působí síla směrem k lepidlu. Síla je rozložena po celé ploše linie spoje.
		Štěpné namáhání (Rozpor) Štěpné namáhání je tah soustředěný na jednom okraji spoje, který působí na spoj vtahující silou. Zatímco na jednom konci lepeného spoje dochází k soustředěnému napětí na čelní hraně, druhý okraj spoje je teoreticky namáhán nulovým napětím. Ke štěpení dochází u dvou tuhých podkladů.
		Namáhání při odlupování Odlupování je tah, který je rovněž soustředěn na jedné hraně spoje. Jeden z podkladů je pružný, což má za následek ještě větší koncentraci na čelní hraně než u štěpného spoje. Tento typ namáhání je pro pevnost lepeného spoje všeobecně nejméně vhodný.